Přílepy, BUS – Hrad (552m) – Pod Lysinou – Stiborové boudy (538m) – Křídlo, zříc. (480m) – Rusava, kino, BUS – Za vrchy rozc. (610m) – Pardus, vyhl. (672m) – Horní Hořansko (595m) – Klapinov (653m) – Rožnovjačka – Obřany, zříc. (705m) – Kozlůvky (434m) – Chvalčov

Nejzápadnějším cípem Beskyd vede cca 18,5km dlouhá trasa, v jejímž průběhu navštívíte dvě hradní zříceniny a vrchol s téměř kruhovým panorama celé jižní části Hostýnských vrchů. Krom toho budete stále nahlížet na známý Hostýn a vezmete-li si sebou dalekohled, můžete se kochat výhledy na města rozesetá v rovinaté Hané, Vizovické vrchy, vzdálené Bílé Karpaty či Moravskou bránu.

* * *

Obec Přílepy byla založena roku 1278 Jindřichem z Přílep. Domy tvořily podkovu kolem tvrze, později přestavěné na zámek. Rodina Seilernů ji od roku 1852 přestavovala, současnou podobu získal až roku 1885. V držení rodu Seilern-Aspang byl zámek do roku 1945, kdy byl zestátněn a několik let sloužil zdravotnickým účelům. Přilehlý park vznikal v letech 1850-92 a roste v něm řada vzácných stromů. 14 let patřily Přílepy pod Holešov, od roku 1990 jsou opět samostatné. Kromě zámku jsou zde též pomníky, kříže, zvonice a kaple.

Trasa začíná u autobusové zastávky v Přílepech, za níž se nachází stromy krytý novorenesanční zámek. Hned vedle stojí informační tabule a na stromě jedna šipka rozcestníku Přílepy, BUS bez uvedení výšky. Modrá turistická značka sice přichází z Holešova, tady však začíná oficiálně a vede 3,5km k Hradu.

Hned naproti zastávce je plácek se zděnou zvonicí, jež byla vystavěna roku 1921 na místě dřevěné zvonice, stojící zde odnepaměti. Před ní, mezi stromy, se nachází nejstarší památka v obci – kamenný kříž z roku 1764. Na barokním podstavci je umístěn mohutný erb se dvěma štíty patřícími tehdejším majitelům panství, Janu Rudolfovi Komínkovi z Engelhausu a jeho první manželce Marii Sylva de la Fosse z Gugenbergu. Sousoší pak tvoří 3 světci svírající kříž.

Značka vede podél návsi vzhůru nad domy a po okrajové úzké asfaltce vpravo do stínu stromů. Částečně se otevře pohled na nedaleký Holešov a pár obcí okresu Kroměříž s lemem zalesněných Chřibů. Cesta přichází do lesa a odbočuje vlevo k lesní kapli zasvěcené Panně Marii Svatohostýnské, kde se v létě konávají bohoslužby. Ač budete již dost vysoko nad obcí, raději si tu poseďte na lavičce, protože nad kaplí začíná dlouhé stoupání lesem. Po pár minutách se z malé loučky naskytne jediný výhled, a to na jih do polí s obcí Racková, kde mezi zalesněnými kopci Hřeben (399) a Zadní vrch (423m) vykukuje vysílač Tlustá hora (458m). Prosluněným lesem středně náročně stoupáte až k neoznačenému vrcholu Hrádek (502m). Chvilku to pak jde dolů a po rovince až ke dvěma krmelcům. Přímo doprostřed cesty sem byla navezena hromada suti a cihel, snad aby ji projíždějící lesní technika udusala do bahnité zeminy.

Pěšina opět stoupá a pravotočivou oklikou se posléze dostává pod vrchol Hrad (560m). Odtud můžete vyběhnout pár metrů na jeho zalesněný vršek, na němž a kolem něhož jsou rozesety osamělé skalní bloky podobné Jarcovské gule. V protisvahu Hradu je umístěn ukazatel Hrad (552m). Následující 1km dlouhý úsek má zprvu klesající tendenci, přičemž se v ohybu dostává na širokou ujetou průsekovou cestu, kudy lesníci tahají vytěžené dřevo. Částečně je z ní vidět placatá Haná s lokálním výraznějším osídlením ve směru Kroměříž či Přerov. Cedule Pod Lysinou (bez) visí na stromě zhruba uprostřed průseku. Kromě pokračování modré značky ke Stiborovým boudám (1,5km) naznačuje směr také do Holešova (6km) nebo po žluté a dál po modré do Zlína (19km).

Za závorou se pěšina opět zvedá jakoby k vrcholu Poschlá (629m), ale obtáčí ho a kus klesá, zprvu rychle s částečným výhledem vlevo, pak mírněji. Na široké kamenité lesní křižovatce stojí tyčový ukazatel Stiborové boudy (538m), odkud se můžete vydat po červené na Rusavu (1,5km), po modré to máte 1,5km ke hradní zřícenině Křídlo. Vypadá to, jako byste nejdřív museli zdolat sluncem zalitý Barvínek (571m), jenže značka se naštěstí po chvilce stáčí vpravo do lesa a v podstatě celou dobu klesá. Jen z jednoho místa lze přes stromy něco zahlédnout, a to rovnou ten nejznámější a nejnavštěvovanější vrchol Hostýnských vrchů – Hostýn (734m) s bazilikou Panny Marie a bílou vrtulí větrné elektrárny.

Další v řadě turistických ukazatelů je Křídlo, zříc. (480m). Na jeho popisné ceduli se dozvíte, že Křídlo je zřícenina gotického hradu ze 13.stol., který v 2.pol. 15.stol. zanikl. Dochovaly se zdi hradního paláce a části hradeb, ale z široké lesní cesty toho z hradu moc vidět není. Jediná šipka k hradu je nastříkána na kmeni s rozcestníkem a ukazuje kamsi vlevo mezi stromy. Turista si tedy musí cestu najít sám. Naštěstí to není obtížné. Ušlapaná pěšina míří po zaniklých schodech mezi zídkami do zarostlého nádvoří, odkud se zvedá příkrý svah osázený několika kameny. Chodníček se zaklikatí nad největší dochovanou částí hradeb, na vršku odkryje dalších pár kamenných zdí a otevře částečné výhledy z výšky jak dolů na kterousi z obcí v podhradí, tak do dáli na dlouhý hřeben Moravské brány.

Název hradu Křídlo (556m) byl patrně odvozen od vzhledu horského výběžku, na němž stojí a odkud střežil vstup do údolí Rusavy. Hlavní budova hradu byla situována na izolované skalnaté kupě, oddělené ze Z-ní strany přírodní proláklinou, jenž byla dodatečně využita jako obranný příkop, dodnes přes 3m hluboký. Před ním jsou patrny stopy opevnění, tvořeného jednoduchým nasypaným valem, v jehož SV-ním zakončení stála původně asi nějaká obranná stavba věžovitého charakteru. Ze S-ní strany přiléhá k jádru poměrně rozsáhlé předhradí, opevněné jednoduchou hradbou. V JZ-ním rohu předhradí je znatelný pozůstatek válcové věže o vnějším průměru 3,5m a síle 1,5m, jež sloužila zřejmě jako studniční věž. Ze SV-ní strany se před útvar předhradí vysouvá ještě valový systém, který zřejmě souvisí s výstavbou hradu, nelze však zcela vyloučit ani jeho pravěký původ. Vstup tvořila průjezdní hranolová věž dlážděná říčními valouny, prokázána zde byla dřevěná hospodářská stavení, jakási palácová stavba s krbem aj. Archeologové tu odkryli dokonce i jednu z největších dílen na ražbu falešných mincí na Moravě... Ač první zpráva o hradě pochází z roku 1365, kdy jej Vlk z Dobrotic postoupil i s několika podhradními obcemi pánům z Kunštátu, byl vybudován již počátkem 14.stol. Od roku 1374 patřilo zboží pánům z Cimburka, 1437 se zde usadili vladykové z Bořitova. V době uherských vpádů na Moravu (70.léta 15.stol.) byl hrad zbořen a zanikl. Roku 1481 je už zmiňován jako pustý. Podle pověstí je na Křídle ukryt poklad a v horkých letních dnech se tu v poledne prý zjevuje Bílá paní.

Od hradu vedou 3 trasy, po každé to je 2,5km do některé z obcí (Chomýž, Brusné, Rusava). Máte-li ještě dost síly, vydejte se po žluté na Rusavu. Úzká pěšina rychle klesá, stáčí se kolem velké skalky, klopýtá přes kořeny stromů a končí v plotě. Ano, kdosi tu ohradil pruh svahu bez ohledu na turistickou stezku. Nenechte se však odradit a klesejte podél plotu dolů, kde vás čeká blátivá rozježděná lesní cestička, na niž se značka posléze stejně napojí. Ke konci ještě musíte přeskočit koryto potoka Rusava, než se objevíte před závorou u hlavní silnice. Žlutá značka kopíruje vozovku a zavádí vás do centra obce s Rusava, kino, BUS bez výškového označení.

Obec Rusava

Po přestávce v místní hospůdce se vydejte po červené 1km na Čecher. Po chvíli už budete stoupat širokou silnicí ke dvěma hotelům. Před kolibou Čecher visí na sloupku Rusava, Čecher, host., jenž vás posílá dál 2,5km za Vrchy. Za druhým hotelem asfaltka končí. Pokračovat musíte loukou ostře vzhůru k lyžařskému vleku. Za zády se otevírá pohled na zalesněný Chochol (578m), Javorčí (630m), Poschlou (629m) či Barvínek (571m), z druhé strany zas centrum Rusavy s kostelem a nad ním částečně zalesněný kopec Grapy s vysílačem.

Dlouho a těžce budete nyní stoupat lesem jen s občasným krátkým klesáním a několika loučkami bez výhledu. Ukazatel Za Vrchy rozc. (610m) vás případně zavede zpět do Ráztoky (2,5km) nad Rusavou. Nedáte-li si to rozmluvit, polezete následně 0,5km do příkrého lučinatého vršku Pardus. Již cestou k rozcestníku se vám postupně otevře bezmála kruhové panorama: Úplně vpravo cípek holešovské roviny, blíže pak zalesněná jižní hřebenovka s vrcholy Barvínek (571m), Javorčí (630m), Hrubá Malíková (564m), podlouhlé Ondřejovsko (632m), Okluk (606m), v popředí Kotár (556m) s Holým vrchem (715m), jižní obzor uzavírá šedivý pás Vizovických vrchů (k přesnější identifikaci jednotlivých vrcholků je zapotřebí dalekohled) a za zády na okamžik vykoukne Hostýn (734m).

Nejvyšší bod označuje cedule Pardus, vyhl. (672m) s krátkým popiskem "jedna z nejkrásnějších vyhlídek Hostýnských vrchů s téměř kruhovým rozhledem". Nachází se zde taky pár balvanů a dřevěná lavička pro ty, co si potřebují odpočinout. Červená značka poté 0,5km klesá lesem, za nímž je louka s obydlím a pod ním na luční křižovatce ukazatel Horní Hořansko (595m). Úsek dlouhý 1km má vesměs stoupající tendenci. Vede okrajem lesa, odkud po chvíli zahlédnete Klapinov (653m) čnící ve středu hřebenové louky. U něj je malé posezení s výhledem na hostýnskou vrtuli. Od východu na západ tudy vede zeleně značená hřebenovka sledovaná NS Hostýnské vrchy, v zimě sjízdná na lyžích. Po červené budete dál 0,5km středně rychle klesat lesem k ohništi s cedulí Rožnovjačka. 700m odtud ve směru šipky se nachází troska hradu Obřany. Turista si ale musí ten správný chodník opět najít sám. Jednoduše řečeno, stačí vylézt na lesnatý vrch v uvedeném směru. Nahoře naleznete jednu obvodovou zeď, zbytek okrouhlé věže a hned za hradbou ční skalnatý hřeben, pod nímž je hustě zarostlý svah. To, co probleskne mezi vzrostlými stromy, dává tušit krásnému výhledu do kraje, dobře je ale vidět bohužel jen protější kopec. Ápropo na stromě visí ukazatel Obřany, zříc. (705m)

Obřany jsou druhým nejvýše položeným moravským hradem (hned po blízkém nově objeveném hradě Skalný – 708m). Z-ní část areálu má půdorys úzkého lichoběžníku cca 50x75m. Na Z-ním konci stála okrouhlá věž o průměru 2,5m. Věž i zeď jsou místy dochovány do výšky 3m, šířka zdiva i věže činí 2,5m. S-ní zeď se dochovala v délce přes 43m a představuje nejlépe rozeznatelný pozůstatek komplexu. Na SV-ním okraji zůstaly stopy hradního paláce, za jeho čelní stranou jsou patrny zbytky příkopu 4m širokého a 2m hlubokého. Příkop obklopuje izolovaný skalní blok, uměle zarovnaný. Jižním směrem od vlastního hradu se na terasovitě upraveném svahu dochovaly zbytky valu, kam lze klást předhradí, sloužící hospodářským účelům... První písemná zmínka o hradu se vztahuje k roku 1365, kdy jej od svého bratra Bočka (praděd Jiříka z Poděbrad) získal Vilém z Kunštátu, jenž v témže roce koupil také hrad Křídlo. Tento obchod souvisel se snahou vytvořit rozsáhlé panství v předhůří Hostýnských vrchů. Neobyčejný vzrůst moci Kunštátů se ale nelíbil moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Situace se vyhrotila natolik, že musel zasáhnout sám Karel IV. a listem z 3.11. 1366 nařídil sporný hrad zbořit. Jeho příkaz nebyl splněn, hrad však již nebyl dostavěn v zamýšleném rozsahu. Roku 1373 získal obřanské panství Jan Jindřich, hrad samotný ale není ve výčtu získaných statků uveden, což by svědčilo pro skutečnost, že hrad nebyl ještě dostavěn. Po smrti markraběte odkoupili Obřany zpět Kunštátové. Roku 1415 získal Obřany Milota z Tvorkova, jeden z čelních představitelů husitství v tomto kraji. V této době již hrad ztratil na významu, neboť není uváděn v písemných pramenech a v roce 1447, kdy panství získal Vok ze Sovince, se objevuje jako pobořený. Archeologický výzkum prokázal jednorázové osídlení od poloviny 14.stol. do 1.pol. 15.stol., kdy hrad sloužil jako správní centrum panství. Existoval tedy necelé jedno století. Podle pověstí zde žili obři, název však ve skutečnosti dostal podle Obřan u Brna, rodového sídla Kunštátů.

Široká lesní cesta se od Rožnovjačky stáčí 1,5km podél potoka vlevo po úbočí hory Obřany se stejnojmennou přírodní rezervací (19,4ha) chránící skalnaté svahy se suťovým porostem. V oblouku cesty, tam, kde potok přemosťuje násep, vyvěrá mezi kameny Táborského a Ondruškův pramen, pojmenovaný podle básníka a malíře. Ti sem rádi vodili své přátele, proto byla původní Hladová studánka pojmenovaná po nich a v roce 1957 bylo upraveno její okolí. U pramene je umístěna kovová deska s podobiznami obou mužů a vedle se dá posedět na lavičce. Odtud je to k dalšímu rozcestníku jen kousek. Značka vede terénem, dolů se lze dostat také po staré asfaltce na opačné straně potoka. Rožnovjačka ho jmenuje U hrabu rozc., ve skutečnosti je však nadepsán Kozlůvky (434m) a ke Chvalčov, les. škola, BUS (408m) je to jen 1km.