Nazdar Beskyďáci!                                                                                               Aktualizováno: 20.7. 2017

Zlínsko trápí sucho, řeky vysychají, ryby hynou
Rozpraskaná půda, povadlá zeleň, vysychající potoky. Zlínský region se opět potýká se suchem. To trápí jak zahrádkáře, tak i zemědělce a rybáře. Situace se ale bohužel v následujících dnech nemá změnit. Podle meteorologů do našeho regionu žádné vytrvalejší deště přijít nemají. Spíše naopak. Opět přijdou tropy. Řeky a potoky na Zlínsku jsou pomalu na suchu. „Podnormální vodnost je prakticky na všech tocích včetně Moravy. Tou protéká například ve Spytihněvi jenom 34% dlouhodobého měsíčního průtoku,“ upozornil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. A zlínská řeka Dřevnice je na tom ještě hůře. Je na 17% měsíčního průtoku. Přestože se snaží Povodí Moravy nedostatek vody doplňovat odpouštěním nádrží, rybám to nestačí. „Co jsme letos vysadili, z toho nebudeme mít nic. Hladiny jsou nízko, což nedělá dobře rybám, které hynou a zbytek nám likvidují predátoři, protože k nim mají snadný přístup. Konkrétně na Vizovicku jsme už na nule,“ zhodnotil hospodář zlínského Moravského rybářského svazu Vojtěch Bašátek. Tato situace už se podle něj opakuje několik let. „Bohužel naše práce je v tomto směru zbytečná. Každý rok je to stejné. Co nakoupíme, o to přijdeme. A to už si potom člověk říká, jestli to má vůbec cenu dělat,“ konstatoval hospodář. Nadšeni z počasí nejsou ani zemědělci. Těm nejprve úrodu poničil mráz a teď jim nepomohlo ani dlouhotrvající sucho. „Žně sice teprve začaly, ale už teď si troufám předběžně odhadnout, že výnosy budou až od 20% nižší,“ poznamenal Jindřich Václavek ze společnosti Zemet Tečovice. Nešťastně chodí kolem své zahrádky u domku i Pavlína Pelikánová ze Zlína. „Půda je úplně vyschlá. A i když občas trochu zaprší, není to na ni vůbec znát. Je to bída,“ pokrčila smutně rameny. Denně tak musí záhonky zalévat vodou z kohoutku, a to něco stojí. „V bečce na dešťovou vodu nemám ani kapku. Jestli to takhle půjde dál, tak příští rok už sadit nebudu,“ podotkla. Málo vody má i městská zeleň. „Tráva je na mnoha místech vypálená. Je jí mnohem méně, než bývalo a roste pomaleji,“ uvedl mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák. Více vláhy v tomto období potřebují i městské záhony. O ty se starají pracovníci odboru zeleně. „Zalévá se častěji, to je pravda. Ale zatím ten stav ale není až tak hrozný, jako tomu bylo před dvěma lety. Nicméně ještě máme před sebou celý srpen, takže uvidíme,“ naznačil mluvčí. Jenomže meteorologové dobrou zprávu pro Zlínsko nemají. „Bohužel do tohoto regionu se v následujícím týdnu vydatnější srážky zřejmě nedostanou. Naopak, sucho bude pokračovat a znovu přijdou tropické teploty,“ informovala Dagmar Honsová. Dodala, že v závěru týdne by se rtuť teploměru mohla vyšplhat až k 36°C.

Nádrže v regionu vybízejí ke koupání, voda je kvalitní
Podle předpovědi meteorologů by měly teploty v nejbližších dnech atakovat hranici 30°C. Ve většině vodních nádrží Moravskoslezského kraje se lze koupat bez obav, kvalita vody zůstává dobrá. V minulém týdnu odebrali pracovníci krajské hygienické stanice vzorky ze sledovaných nádrží na Frýdecko-Místecku a na Novojičínsku. Vysoké hodnocení si tradičně vysloužila Žermanická přehrada, která si udržela bezproblémovou kvalitu vody po celou koupací sezonu i v minulých letech. Podle hygieniků je nádrž dlouhodobě vhodná ke koupání v Dolních Domaslavicích, Lučině i Soběšovicích. Obdobně pozitivně byla o týden dřív hodnocena i Těrlická přehrada. V celém kraji loni už od května měřili hygienici kvalitu vody ve významných vodních plochách na dalších 20 místech, nikde jinde však nebyla voda horší než v Bašce na konci sezony. Kvalita vody v nádrži se postupně zhoršovala už od poloviny června. Podle měření z minulého týdne je však voda v přehradě Baška nyní vhodná ke koupání bez výtek. Loni na přelomu srpna a září přispěly vysoké teploty k tomu, že se tam kvalita vody začala zhoršovat natolik, až byl vydán zákaz koupání. Zhoršení kvality vody naopak hygienici odhalili na vodní nádrži Brušperk. Laboratorní analýzou zjistili ve vodě sinice v množství, které může u malých dětí, těhotných žen, alergiků nebo lidí s oslabeným imunitním systémem vyvolat zdravotní potíže. Kvůli tomu doporučují lidem se po koupání osprchovat, a to nejlépe v pitné vodě. „Navíc je tato nádrž z pohledu koupání i nadále riziková s ohledem na potvrzenou přítomnost cerkárií ve vodě v minulých koupacích sezónách. Cerkárie mohou u koupajících se vyvolávat zánět kůže, projevující se vznikem vyrážek a výrazným svěděním,“ uvedli pracovníci krajské hygienické stanice. Měření kvality vody je letos obnoveno i v přehradě Olešná, kde dělníci loni v létě připravovali odtěžení sedimentů ze dna. Návštěvníci musí počítat s vodou se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. V praxi to znamená, že voda v přehradě vypadá smyslově „nehezky“, je ale zdravotně nezávadná. Hladina vody v nádrži má po konci těžby kvůli suchu do optimálního maxima daleko. Na Novojičínsku je podle nejnovějšího měření meteorologů voda vhodná ke koupání v nádržích Čerťák a Větřkovice. Koupat se dá i ve vodní nádrži Údolí mladých v Bílovci a nádrži Kacabaja v Hodslavicích, na obou místech ale musejí lidé počítat s vodou se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi.

ZL kraj se zasadí, aby se poutní místa Hostýn a Štípa stala národní památkou
Dvě významná poutní místa nacházející se na východě Moravy, Svatý Hostýn a Zlín-Štípu navrhuje Zlínský kraj Ministerstvu kultury ČR na prohlášení národními kulturními památkami. Informoval o tom radní Miroslav Kašný, zodpovědný za kulturu, památkovou péči, spolupráci s církvemi, mládež a sport. "Byli bychom rádi, kdyby byl oběma těmto pozoruhodným poutním místům přiznán statut národní kulturní památky. Je to jednak věc prestiže, ale zároveň i předpoklad lepších možností čerpání finančních prostředků potřebných na opravy a obnovu těchto památek," řekl Miroslav Kašný. V roce 2008 byl národní kulturní památkou prohlášen také Velehrad a tím také začal několikaletý proces obnovy poutního místa financovaný zejména z evropských fondů. "Současně se realizovaly i další projekty na podporu cestovního ruchu v okolí Velehradu," dodal radní. Zlínský kraj byl Ministerstvem kultury osloven letos v březnu, aby na území svého regionu vytipoval významná poutní místa jako architektonické a duchovní dominanty kulturní krajiny. "V současné chvíli jednáme s vlastníky, tedy s farnostmi, a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem připravujeme upřesňující prostorovou identifikaci těchto významných poutních míst navrhovaných k prohlášení za národní kulturní památky," doplnila Romana Habartová, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje.

Zámecký park v Brankách výrazně prokoukl
Areál zámku je pro vedení Branek, co se obnov a oprav týče, velkým soustem. Díky dotacím z Evropské unie se ale podařilo výrazně zvelebit okolní park. „Teď můžu říct, že park je z nejhoršího venku. Od roku 2014 jsme pracovali na jeho obnově, kdy jsme vysazovali nové dřeviny, staré a nemocné stromy se vykácely,“ uvedl starosta Branek František Svoboda. Parkem navíc nově vedou chodníky, u zámku přibylo parkoviště. „Nakoupili jsme také nové vybavení jako lavičky nebo odpadkové koše,“ dodal starosta. Díky obnově je park momentálně hojně navštěvovaný. „Ale s úpravami ještě nekončíme. Ještě bychom se chtěli pustit do části, která dříve patřila léčebně a se zbytkem parku příliš neladí,“ informoval Svodoba. Dosavadní obnova parku vyšla na více než 5mil.Kč.

Kraj podpoří údržbu chráněných luk a pastvin částkou přes 600tis.Kč
Kraj přispěje na údržbu chráněných luk a pastvin, mezi vlastníky či nájemce pozemků ve zvláště chráněných územích Zlínského kraje rozdělí 634tis.Kč. Za hejtmanství to sdělil Jan Vandík. Celkem 29 příjemců tyto peníze využije k údržbě těchto lokalit, zejména pak k posečení vysoké trávy, k odstranění sena mimo plochu zvláště chráněného území, případně i k likvidaci náletových dřevin. "Kraje mají podle zákona o ochraně přírody a krajiny povinnost zajistit péči o zvláště chráněná území, nacházející se mimo chráněné krajinné oblasti. Za tímto účelem mohou uzavírat písemné dohody s vlastníky či nájemci pozemků, kteří zde pravidelně provádějí údržbu, a poskytnout jim na tuto činnost finanční příspěvek, neboť starost o louky nebo pastviny ve zvláště chráněných územích s sebou nese vyšší nároky na jejich údržbu," vysvětlila radní Zlínského kraje pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková. Často se totiž jedná o rozsáhlé, hůře přístupné nebo značně členité terény, kde je potřeba šetrným způsobem zajistit sečení a odstranění sena, aby v těchto lokalitách zůstaly zachovány vzácné druhy rostlin. Kdyby se tráva neposekla, zarostly by tyto louky stařinou, později náletovými dřevinami a byl by tak ohrožen výskyt vzácných rostlin, jako jsou například orchideje – vstavače. Zlínský kraj v letošním roce zajištuje péči o celkem 47 zvláště chráněných území. Údržba těchto ploch se řídí krajem schváleným Plánem péče, který je projednáván s vlastníky nebo nájemci těchto pozemků a částečně je jimi také realizován. V něm je mimo jiné určeno i to, jak často, jakým způsobem a v jakém termínu je nutné v konkrétním terénu zajistit sečení, případně kácení náletových dřevin. V lokalitách, kde nelze dohodnout péči s vlastníkem, pak kraj zajišťuje realizaci Plánu péče dodavatelsky.

Veterináři vydali pokyny, jak postupovat při nálezu mrtvého divočáka
V posledních dnech se Zlínsko potýká s bojem proti africkému moru prasat a Státní veterinární správa proto vydala pokyny pro houbaře a výletníky, kteří by v lesích mohli narazit na mrtvé divočáky, za zlínskou radnici o tom informoval Lukáš Fabián. Veterináři evidují na Zlínsku asi 53 mrtvých prasat a nákazu potvrdili u 31 z nich. V 17 případech se africký mor nepotvrdil, na vyšetření 4 vzorků se čeká a jeden nález zůstává vzhledem ke stupni rozkladu nevyšetřen. Mrtvá prasata se objevila v okolí Lužkovic, Příluk, Hvozdné a v Kostelci. Pravděpodobnost, že by houbaři nebo výletníci narazili v lesích v těchto lokalitách na mrtvého divočáka, je tak poměrně velká. Tělo uhynulého prasete je ale nutné co nejrychleji zlikvidovat. Pokud mrtvý divočák zůstane ladem v terénu, může i po smrti šířit nákazu, a to až po dobu půl roku. Státní veterinární správa proto vydala metodiku, jak v takovém případě postupovat. "Lidé se v žádném případě nesmí podezřelého, uhynulého nebo při autonehodě usmrceného divokého prasete dotýkat, ani s ním jinak manipulovat. Je také nutné udržovat od mrtvého divočáka bezpečnou vzdálenost asi 2m a hlavně je třeba oznámit telefonicky či osobně Krajské veterinární správě Státní veterinární správy místo nálezu těla nebo kontaktovat hasiče, policii či strážníky," upřenili veterináři. Kvůli africkému moru prasat byla zřízena také krizová telfonní linka 720 995 201. Právě na ni mohou lidé, kteří na uhynulé prase narazí, zavolat.

Šíření afrického moru prasat má zabránit až 12.000 pachových ohradníků
Nejpozději do konce týdne bude v oblasti zamořené africkým morem prasat instalováno 10.000 až 12.000 pachových ohradníků. Domluvili se na tom zástupci krajské veterinární správy a Zlínského kraje. Ohradníky budou umístěny u silnic kolem zamořené oblasti v okrese Zlín a měly by nakažené zvěři zabránit, aby se prasata dostávala mimo zamořené pásmo ven a šířila nákazu dále. Řekla to mluvčí hejtmanství Renata Janečková. Hejtmanství jedná se specializovanými firmami, které nabízejí pachové ohradníky. "Předpokládáme, že ve středu firmu vybereme a v pátek může začít instalace,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková. Ohradníky budou lemovat silnice v délce asi 50km vedoucí z Lukova do Fryštáku, přes Zlín, Lípu, Veselou, Slušovice a Hrobice. Pachové ohradníky se podél silnic ve Zlínském kraji používají už několik let. Slouží k tomu, aby zabránily střetu zvěře s automobily. Použitá aplikovaná pěna obsahuje směs pachů spáleniště, predátorů a člověka, což na zvířata působí odpudivě a těmto místům se tak raději vyhýbají. "Od tohoto opatření si slibujeme to, že ohradníky zabrání migraci prasat a tím i dalšímu šíření moru,“ doplnila Balaštíková. Předpokládané náklady na pořízení ohradníků se jsou 250.000 až 300.000Kč. Zaplatit je má Ministerstvo zemědělství. Státní veterinární správa minulý čtvrtek přijala nová nařízení s cílem zabránit šíření afrického moru prasat. Nařídila intenzivní celoroční lov přemnožených divokých prasat na celém území Česka. Na území kolem okresu Zlín, ve kterém bylo k dnešnímu dni potvrzeno 51 případů afrického moru prasat, byly povoleny k lovu divočáků nově zdroje umělého osvětlení či zaměřovače umožňující noční vidění. V okrese Zlín ale platí úplný zákaz lovu divokých prasat, aby vyplašená zvířata nešířila nákazu do okolí. V zamořené oblasti také platí přísná pravidla pro domácí chovy prasat. Africký mor prasat se již několik let vyskytuje v některých zemích bývalého Sovětského svazu, v Pobaltí i v sousedním Polsku, v poslední době také na Ukrajině. V České republice se objevil poprvé. Nákazou mohou onemocnět všechny věkové kategorie prasete domácího i divokého. Není však přenosná na člověka ani další živočišné druhy.

Ve ZL kraji se rozjíždějí žně, výnosy jsou oproti minulému roku slabší
Ve Zlínském kraji se v těchto dnech naplno rozjíždějí žně. Zemědělci mají venku veškerou techniku a snaží se sklízet obilí i řepku. Výnosy jsou ale oproti loňskému roku slabší. Zemědělcům letos sklizeň komplikují opravy silnic, kvůli nimž na některých místech složitě přepravují techniku, a na Zlínsku také africký mor prasat. Část zemědělců kvůli němu nemůže vyjet do polí, řekla ředitelka Agrární komory Zlínského kraje Jana Brázdilová. Zemědělci ve Zlínském kraji k pondělku sklidili 10,52% z celkových 44.958ha osetých obilovinami a 11,27% z celkových 15.825ha osetých řepkou. Nejvíce, 70,61%, bylo sklizeno ječmene ozimého. Výnos činil 6,78 tuny na hektar, loni byl podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 6,36 tuny na hektar. Ječmene jarního bylo pod střechou 16,17% s výnosem 5,68 tuny na hektar. Loni byl podle ČSÚ 5,84 tuny na hektar. Nejdůležitější plodiny, pšenice ozimé, bylo k pondělku sklizeno jen necelých 7%. Zemědělci jí letos oseli 32.128ha. Výnos zatím činí 6,58 tuny na hektar, loni byl podle statistiků ve Zlínském kraji 6,78 tuny na hektar. Sklizeň pšenice jarní, žita, ovsa a triticale ještě na začátku tohoto týdne nezačala. Výnos u řepky zatím dosahuje 3,07 tuny na hektar, loni byl podle ČSÚ 3,59 tuny na hektar. Podle Brázdilové jsou žně nejdále na Uherskohradišťsku a na Kroměřížsku, které je považováno za obilnici Zlínského kraje a kde zemědělci pravidelně dosahují nejvyšších výnosů.





        NOVINKY NA WEBU

        18.07.
        rozhledna Maruška
        rozhledna na Hostýně
        nové video z rozhledny Kelčský Javorník
 
        08.07.
        upgrade trasy č.12
 
        02.07.
        rozhledna Bezručova vyhlídka
        profil obce Starý Jičín
        Štramberská vrchovina ve Fotogalerii
 
        29.06.
        nová trasa č.133
        nová trasa č.132

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

In-počasí


        POČASÍ

        Lysá hora aktuálně
        Holešov aktuálně
        Sněhové zpravodajství
        Předpověď pro sportovní létání
        Nebezpečí požárů
        Nebezpečí zemědělského sucha
        Předpověď aktivity klíšťat

 

        VODA

        Průtoky v řekách
        Aktuální sjízdnost řek
        Teploty vody v nádržích
        Kvalita vody ke koupání ZL
        Kvalita vody ke koupání MS
        Povodí Odry s.p.
        Povodí Moravy s.p.



        MEDIA

        TV Polar
        TV Beskyd
        TV Kopřivnice
        Český rozhlas Ostrava

        noviny Deník FM
        noviny Deník NJ
        noviny Deník VS
        noviny Deník ZL

 

        AUDIO A VIDEO POŘADY

        20.07.
        trestní oznámení kvůli moru prasat
        instalace pachových ohradníků
        prasečí mor se novojičínsku vyhýbá
        hospoda Na Vranči přijde zbourat
        valašskokloboucký skanzen se rozroste

        12.07.
        BIC opět vyráží mezi turisty
        prasečí mor mohou šířit houbaři
        mandelinka nádherná
        páteříček tmavý
        lalokonošec černý

        05.07.
        aplikace na rozpoznávání hub
        centrum Vidčí bude zelenější
        vzpomínka na staré Staré Hamry
        berušky
        svižníkovití
        slovenská rozhledna Ľuby

        29.06.
        švestky pomrzly, nebude slivovice
        stanice HS na Lysé půjde k zemi
        třetí případ afrického moru prasat
        kvůli moru se nesmí lovit divočáci
        výzva Starému Jičínu šetřit s vodou
        soláňské klání v sečení trávy

        22.06.
        Libušín vstává z popela
        rozhledna na Svederníckom vrchu
        hledání lokalit pro tetřevy

        16.06.
        průvodcovaný výstup na Lysou horu
        Rožnov p.R. oslavil výročí založení
        pravidla pohybu v CHKO
        rozhledna na Svederníckom vrchu

        07.06.
        knížecí cestu na Pustevny opraví
        budovu radnice čeká rekonstrukce
        dřevěný kostel ve Velkých Karlovicích
        brouk krytohlav hedvábitý
        brouci roháčovití

        31.05.
        jak předpovídat bouřku v horách
        koupaliště zahajují sezónu
        akce Ukliďme Česko v MS kraji
        kuchařem v Bezručce na Lysé hoře
        propagační video města Rožnov p.R.
        z vizovického zámku vyrážela komanda SS



        DOPRAVA

        Jízdní řád IDOS
        Aktuální dopravní info
        Autobus na Lysou horu
        Cyklobus Ova - FM - Bílá - Karlovice - P.Bečva
        Cyklobus NJ - FpR - Soláň - Karlovice - Bílá
        Cyklobus Přerov - Hranice - VM - Bumbálka
        Cyklobus VM - Pustevny - Bumbálka
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Vel. Karlovice
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Nový Hrozenkov
        Cyklobus Vsetín - Liptál - Zlín
        Cyklobus Vsetín - Halenkov - Soláň - Podťaté
        Cyklobus ZL - Lukov - Troják - Bystřice p.H.

 

        UŽITEČNÉ ODKAZY

        Horská služba Beskydy
        Klub Českých Turistů
        Lesy ČR
        ČSOP
        Velké šelmy
        Hlasy ptáků a zvířat
        Atlas hub
        Atlas rostlin
        Geocaching
        Beskydská běžkařská magistrála
        Hostýnská běžkařská magistrála

 

        MAPY

        turistická mapa Beskyd na Mapy.cz
        mapa Beskyd na Google.com
        mapa ČR z roku 1955
        mapa ČR z let 1836-1852
        katastrální mapa ČR
        Google Earth ke stažení
        mapa CHKO Beskydy
        zóny v CHKO Beskydy
        ptačí oblast Beskydy
        ptačí oblast Horní Vsacko
        turistická mapa SR