Nazdar Beskyďáci!                                                                                               Aktualizováno: 23.9. 2017

Hladiny podzemních vod i řek ve ZL kraji se zvyšují
Během minulého víkendu 16.-17.9. spadlo ve Zlínském kraji 40mm srážek, což je tolik jako jindy za polovinu září. Vydatné deště pomáhají vysychajícím podzemním vodám, potokům i řekám. Jejich hladiny se tak vracejí do průměru. Aktuální deštivé počasí je pro region darem z nebes. Pomáhá vláze na zemi, které je kvůli třem po sobě jdoucím suchým létům zoufale málo. Vydatné deště situaci výrazně zlepšily. Otázka však je, na jak dlouho. „Hladiny podzemních vod se zvýšily, což je dobře. Bude to ale jen dočasné. Časem opět klesnou, možná ale ne na původní úroveň a bude to o něco lepší,“ konstatovala vedoucí hydrologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně Eva Soukalová. Na řadě vrtů byl vzestup vody v posledních dnech patrný. V Bílanech hladina stoupla o 7cm, v Trávníku u Kroměříže o 10cm, v Újezdci u Uherského Brodu o 15cm a v Rožnově pod Radhoštěm dokonce o více než 40cm. V těchto případech se podzemní vody dostaly nad hranici sucha nebo až nad normál. I když na některých dalších vrtech, například v Zašové či ve Valašském Meziříčí, hladiny stále mírně klesají, je celkové zlepšení znatelné. Na mnoha místech kraje během posledního víkendu, který byl extrémně deštivý, spadlo přes 40mm srážek. Je to ale dohánění ztráty z minulých let. „Déšť, který se vyskytl během víkendu, byl vydatný, ale na většině stanic stále zaznamenáváme srážkový deficit,“ podotkla Gražyna Knozová z oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ v Brně. Dešťové manko pochází z roku 2015 a celkově činí asi 120mm, teď už o něco méně. V loňském ani letošním roce, kdy léta byla poměrně suchá, se ztrátu dohnat nepodařilo. Nadějnější období nastává až teď. Meteorologové očekávají, že by srážky měly pokračovat v dalších dnech, možná i týdnech. „Za celý tento týden by teoreticky mohlo ve Zlínském kraji napršet 20-40mm, v Beskydech i okolo 70mm - nejvíc ale na severních návětřích, která jsou v Moravskoslezském kraji,“ přiblížil Peter Hruška z Regionálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Brně. Díky takovému počasí by měly podzemní vody minimálně přestat klesat, což je trend posledních let, a možná začít mírně stoupat. K tomu, aby byla hrozba sucha příští léto úplně zažehnána, by ale muselo ještě více sprchnout. „Ideální by byly mírnější srážky, které by trvaly 10 dní. Nebo potom zima vydatná na sníh, jenž by pomohl doplnit podzemní vody při jarním tání,“ nastínila Soukalová. Poslední deštivé dny se projevují také v potocích a řekách, jež jsou s podzemními vodami úzce provázané. Na většině toků v kraji se hladiny zvedly ještě výrazněji z úrovně sucha nad obvyklou měsíční úroveň. „V případě Vsetínské a Rožnovské Bečvy průtok překročil 200% dlouhodobého průměru pro měsíc září. Nadprůměrných hodnot dosahuje hladina řeky Moravy, Olšavy i Dřevnice,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. „Z hlediska celoročních průtoků jsou hladiny na úrovni normálu,“ doplnil. I u řek po skončení srážek začnou hladiny klesat. Zatím budou spíše kolísat, místy ještě stoupat. I to má ovšem pozitivní dopad. „Zvýšení hladin řek využijeme tam, kde to situace dovolí, k naplnění vodních nádrží,“ poznamenal Chmelař. V době sucha pak mohou vodohospodáři upouštět více vody z nádrží a zlepšovat tak špatnou situaci v řekách.

Slezské řeky druhého stupně nedosáhly, pytle zůstanou v pohotovosti
Na některých místech Moravskoslezského kraje ve čtvrtek 21.9. napršelo až 70mm srážek. Potoky a řeky se naplnily, žádný z vodních toků ale v noci na pátek nedosáhl druhého povodňového stupně. První povodňový stupeň v pátek 22.9. dopoledne platil v povodí Odry na Olši v Českém Těšíně a Věřňovicích, jinde byl poměrně klid. Voda v regionu způsobila jen drobné problémy. „Cyklostezka podél Olše je neprůjezdná,“ uvedla mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová. V Českém Těšíně si zase lidé stěžují na vodu zatékající do podchodu u vlakového nádraží, to je ale v místě již tradiční problém spojený i s menšími dešti. I hladina Olše by měla v pátek postupně klesat. „V pátek už srážky budou slabé, jen v přeháňkách. Očekáváme úhrny od jednoho do 5mm, na Jablunkovsku do 10mm srážek,“ uvedl Eduard Jarcovják z Českého hydrometeorologického ústavu. Meteorologové přitom ve čtvrtek varovali, že by voda v povodí Olše a Ostravice mohla dosáhnout druhého a na chvíli i třetího povodňového stupně. Dnes kolem poledne odvolají povodňovou pohotovost. To však nemusí trvat dlouho. Od soboty má zase v regionu pršet vydatněji. „Povodňová komise zůstává aktivní, vyhlídky, pokud jde o počasí, nejsou nejlepší. K dispozici je stále kontejner pytlů s pískem uskladněný v hasičské stanici, odkud mohou být pytle rychle distribuovány,“ podotkla mluvčí Českého Těšína Dorota Havlíková.

Přehrada Olešná je po dvou letech téměř plná vody
Přehrada Olešná se po dvou letech znovu naplnila. Hladina vodní nádrže stoupla po vydatných deštích od nedělního rána do pátečních 7hod. o téměř 2m, objem vody v nádrži se tak zvýšil o více než milion kubíků. Přehrada, která je oblíbeným rekreačním místem, byla řadu měsíců prakticky bez vody. V létě 2015 nastalo nevídané sucho, nízkou hladinu vody pak vodohospodáři udržovali kvůli těžbě sedimentů ze dna nádrže, která začala loni v srpnu a trvala až do konce dubna. Pak se hladina pozvolna zvyšovala, kvůli nedostatečným srážkám však bylo k maximálnímu zaplnění nádrže v průběhu letošní rekreační sezony stále daleko. Až srážky z tohoto týdne přehradu naplnily, avšak zcela plná ještě dnes dopoledne nebyla.

Slavnostně představená kašna píše novou místeckou historii
V sobotu 17.9. se přepisovala historie Místku. Náměstí Svobody po více než 100 letech znovu zdobí prvek, který na náměstí odjakživa patří. Nová kašna, o které zastupitelé města jednali dlouhých 17 let, dělá radost místním lidem. „Kašna je nádherná, líbí se mi její decentní provedení. Jsem ráda, že se tohoto historického milníku mohu účastnit,“ uvedla místecká rodačka. Již před 19hod. se na náměstí začalo sbíhat několik desítek lidí. Slavnostní představení kašny totiž bylo součástí akce Zažít město jinak. Navíc se mělo jednat o jakýsi pomyslný vrchol oslav 750 let první písemné zmínky o městě Frýdku-Místku.

Kraje spřádají plány na přeměnu "beskydského Václaváku"
Neutěšený stav na trase od beskydských Pusteven okolo sochy Radegasta až po vrchol Radhoště hodlá nově změnit Moravskoslezský kraj. Zapojí se tak do už započaté aktivity Zlínského kraje a beskydských obcí. Beskydský Václavák. Tak se přezdívá turistické trase mezi Pustevnami a Radhoštěm. Desetitisíce návštěvníků, stále více automobilů, živelné reklamy, stánky známé spíše z tržnic. Se snahou přeměny místa začaly obce Trojanovice a Prostřední Bečva, do jejichž katastrů lokalita spadá. Jenže radhošťským hřebenem vede i hranice Moravskoslezského a Zlínského kraje. A to plány komplikuje. Už dříve se přidal Krajský úřad ve Zlíně, minulý týden odhlasovali připojení rovněž moravskoslezští zastupitelé. „Současný stav na spojnici Pustevny – Radhošť je nepřijatelný. To chceme společně se Zlínským krajem změnit,“ potvrdil Jan Krkoška, náměstek hejtmana pro regionální rozvoj a cestovní ruch. Už před půlrokem začala vznikat architektonicko-urbanistická studie lokality. „Naskočíme do rozjetého vlaku a chceme být nápomocni,“ dodal Krkoška. Na studii počítá kraj asi s milionem korun, s dokončením pak ještě letos. Náměstek hejtmana označil jako jednu z priorit proměnu prostranství okolo sochy pohanského boha Radegasta. Místo včetně budovy bufetu se nezměnilo desítky let, mnozí lidé zastávku na cestě mezi Pustevnami a vrcholem Radhoště využívají pro vykonání potřeby, což porost v okolí notně poznamenalo. Podle prvotních záměrů by naproti soše měla vyrůst nízká budova bufetu s podzemními záchodky. „Radegastem náš zájem určitě nekončí, zkultivovat by se mělo i prostranství okolo sochy Cyrila a Metoděje na vrcholu, jistě by se měl také regulovat počet vjezdů automobilů z Pusteven na Radhošť. Chceme zapracovat i na vzniku cyklistických a trailových tras,“ přiblížil náměstek Krkoška. Kraj hodlá peníze uvolňovat postupně, podle potřeby jednotlivých projektů. Zvláštní pozornost zaměří na Pustevny. „Nutný je jednotný informační systém, ať každá cedule není jiná, musí se dokončit mobiliář. Je tam hodně práce,“ nastínil Krkoška. První změny jsou už viditelné. V srpnu se otevřela nová horní stanice lanovky z Ráztoky na Pustevny a po opravené cestě Knížecí ve stejném směru se dostanou automobily jen omezeně. Trojanovice s Prostřední Bečvou také zaměstnaly člověka, který na Pustevnách dohlíží na dodržování vyhlášek a nově zaváděných pravidel. Uvedly ho jako moderní podobu někdejších portášů, tedy beskydských strážců hor. „Pracujeme na manuálu užívání veřejného prostranství na Pustevnách. Snad už na jaře nebudou k vidění například rezavé tabule nebo rozličné reklamní slunečníky. Chceme prostředí očistit od těchto nešvarů a přidat návrhy, jak ho vylepšit,“ konstatoval starosta Trojanovic Jiří Novotný. Připojení Moravskoslezského kraje Novotný přivítal. „U větších projektů je zapotřebí spoluúčast krajů, také finančně by obce samy všechno nezvládly,“ řekl. Živnostníci z Pusteven se ke změnám zatím moc nevyjadřují. „Určitá pravidla jsou nutná, ale také se těšíme na dobrou spolupráci s úřady,“ řekl jeden z podnikatelů, zveřejnit jméno však nechtěl. Starosta Dolní Bečvy Pavel Mana nabádá ke střídmosti. Preferuje stavby ve valašském stylu. „S nějakou modernou nebo extravagancí bych byl velmi opatrný,“ upozornil. S nutností rozvážných změn souhlasí i Drahomír Strnadel, předseda Matice Radhošťské, která letos dokončila opravy radhošťské kaple. „Dění na Pustevnách je opravdu často hodně živelné. Místo je, co se týče staveb i návštěvníků, předimenzované, takže změny jsou vítané. Ale jen žádnou divočinu,“ konstatoval.

Prostory knížecího domu v Jablunkově zaplní nové muzeum
V nejstarším domě v Jablunkově bude muzeum. V knížecím domě, který pochází z 16.stol., žila těšínská kněžna Kateřina Sidonie i kněžna Alžběta Lukrécie. Zastupitelstvo kraje rozhodlo ve čtvrtek 14.9. o koupi nemovitosti z vlastnictví města Jablunkov, ve které se vybuduje expozice muzea Těšínska v Jablunkově, konkrétně zde bude Muzeum Trojmezí. Tento projekt bude předložen do Integrovaného regionálního operačního programu. Předpokládaná částka projektu vybudování muzea je 42,5mil.Kč. Žádost se musí podat nejpozději do 30.1. 2018, aby bylo přislíbení dotace úspěšné. „Předmětem projektu je rekonstrukce objektu na náměstí v Jablunkově, kde bude vytvořena nová pobočka příspěvkové organizace kraje Muzeum Těšínska. Expozice bude věnována Těšínskému Slezsku, jeho jihovýchodní části – Jablunkovsku a fenoménu česko-polsko-slovenského trojmezí. Konkrétně se jedná o budovu číslo popisné 150,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jaroslav Kania.

Bude Vlčina nadále chátrat?
K dalšímu období úpadku a chátrání je patrně odsouzen areál hotelového komplexu Vlčina na Horečkách ve Frenštátě pod Radhoštěm. Po dlouhé debatě na čtvrtečním zasedání zastupitelstva ve Frenštátě pod Radhoštěm, ve večerních hodinách zastupitelé 2x hlasovali o případné úpravě vyhlášky o hazardu ve městě a jednání s firmou Synot, která projevila o Vlčinu zájem. Ani jednou ale nebyl dostatek hlasů k tomu, aby zastupitelstvo přijalo nějaké usnesení. Společnost Synot projevila zájem o koupi Vlčiny, kterou v současné době nabízí realitní kancelář, a hodlala do areálu investovat kolem 250mil.Kč. Aby se investice vrátila, požadovala společnost po městě úpravu vyhlášky o hazardu, která by povolila na Vlčině výjimku. Tou mělo být kasino. Synot v navíc v žádosti uvedl podmínky, které byly pro některé zastupitele nepřijatelné, a právě případné jednání je mohlo změnit. K tomu tak již zřejmě nedojde. Frenštát pod Radhoštěm je jedním z měst, které hazardu, tedy výherním automatům a podobným zařízením, vyhlásil nulovou toleranci.

Rys Jiří putuje po Beskydech, snímky odhalily velikost teritoria
Dřívější odhady velikosti teritorií rysa ostrovida v Beskydech byly velmi skromné. Potvrdily to fotopasti, které stejného mladého rysa zachytily na česko-slovenském pomezí, v sedle Pindula mezi Frenštátem a Rožnovem pod Radhoštěm a nakonec i v oblasti Lysé hory. Zatímco kdysi se počítalo s rozlohou 10-30 km2, údaje získané z moderních přístrojů, fotopastí a telemetrických obojků, ukázaly, že zvláště samci k životu potřebují až 10x větší rozlohu. Ochránci přírody proto výrazně zredukovali také odhadovanou četnost chráněné šelmy. Dříve totiž při zimním sčítání nejspíše běžně považovali stopy jednoho rysa za známky pohybu více jedinců. „V Moravskoslezských Beskydech žije v současnosti přibližně 10 rysů,“ konstatoval František Šulgan ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy. Na snímcích zachycený rys dostal jméno Jiří. „Má kolem 3 let a pohybuje se od Veřovických vrchů až po hranici se Slovenskem, nejvíce pak okolo Smrku, Kněhyně a Lysé hory. Toto území si drží druhý rok,“ uvedl Michal Bojda z Hnutí Duha, které pohyb šelem v horách monitoruje. Bojda uvedl, že rysímu mládenci nejspíše nic nechybí. „Je tam evidentně spokojený. Potravy má asi dost, stavy zvěře jsou mírně nad průměrem. Navíc v jeho domovském okrsku žije několik samic,“ přiblížil Bojda. Jediný, zato vážný problém pro rysa představuje člověk, zvláště pak jeho přemisťování automobily. „To je pro rysy největší nebezpečí. Třeba zrovna rys Jirka překonává několik hodně frekventovaných silnic,“ vysvětlil Bojda. Podotkl, že na Vsetínsku před pár lety automobily srazily hned několik rysů. Další hrozbou klidnému rysímu životu jsou pytláci. „Bohužel ani to nelze vyloučit,“ poznamenal Bojda. Rys potřebuje velké teritorium kvůli dostatečnému množství potravy. Tato šelma totiž nikdy neloví dvakrát po sobě na stejném místě. „Když má něco ulovené, nejčastěji srnčí, tak nemá důvod se vzdalovat. Když mu však například kořist sežerou všežraví divočáci, tak musí dále. Své území postupně obchází, až asi za měsíc se vrátí do stejného místa,“ popsal Bojda rysí zvyklosti. Denní přesuny 10-15km proto nejsou pro rysa ničím výjimečným. Rys ostrovid patří mezi chráněné živočichy a je největší evropskou kočkovitou šelmou. V České republice žije odhadem 100 kusů, z nichž část přechází ze Slovenska a Německa.






        NOVINKY NA WEBU

        19.09.
        profil obce Štramberk
 
        10.09.
        nová trasa č.134

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

In-počasí


        POČASÍ

        Lysá hora aktuálně
        Holešov aktuálně
        Sněhové zpravodajství
        Předpověď pro sportovní létání
        Nebezpečí požárů
        Nebezpečí zemědělského sucha
        Předpověď aktivity klíšťat

 

        VODA

        Průtoky v řekách
        Aktuální sjízdnost řek
        Teploty vody v nádržích
        Kvalita vody ke koupání ZL
        Kvalita vody ke koupání MS
        Povodí Odry s.p.
        Povodí Moravy s.p.



        MEDIA

        TV Polar
        TV Beskyd
        TV Kopřivnice
        Český rozhlas Ostrava

        noviny Deník FM
        noviny Deník NJ
        noviny Deník VS
        noviny Deník ZL

 

        AUDIO A VIDEO POŘADY

        23.09.
        vytrvalý déšť zvedá hladiny řek
        jak velký ježek potřebuje záchranu?
        Třinec chce být statutárním městem
        ŽST Třinec-centrum bude větší
        jak se stavěly valašské roubenky
        Ostravice je pro bydlení lukrativní
        v Gutech plánují archeologický průzkum
        chytání selat v rizikové zóně

        15.09.
        myslivci střílí divočáky v zóně
        rožnovské infocentrum je nejlepší
        rozhovor s knězem z Gutů
        před 150 lety se narodil Petr Bezruč

        08.09.
        záchranná stanice vypouští zvířata
        turistika v jarních slovenských Javornících
        vzpomínky na začátek okupace
        tajemná fotka ze starých Starých Hamer
        ve Štramberku chtějí těžit hloubš

        02.09.
        sporná místa při dělení Československa
        jak se daří bývalým celnicím
        horští záchranáři varují před úrazy
        mor mezi divočáky přinesl člověk
        desatero ochranářů pro hromadné akce
        dřevjanka U Zbuja je na prodej
        co zatopily Stanovnice a Slušovice?
        kvalita vody v přehradách
        žháři z Gutů zůstávají ve vazbě
        lesníci vypustili do Beskyd tetřevy

        17.08.
        Beskydská sedmička se blíží
        závod Beskydský šerpa je tu
        opraví silnici přes Hostýnské vrchy
        Vlčina už nemusí chátrat
        v Kopřivnici opravují hrobku

        10.08.
        hasiči mají kvůli hmyzu napilno
        soud rozhoduje o vazbě pro žháře
        Žháři? Spíš hyeny!
        názor faráře na žhářský útok
        žhářský útok nemusel být jediný
        virtuální prohlídka kostela v Gutech
        túra po slovenských Javornících

        03.08.
        z Tamovic zůstal jen kostel
        zámek v Přílepech chátrá
        v Rajnochovicích obnovili železnici
        novinky ze záchranné stanice
        cyklovýlety po Beskydech
        masožravka rosnatka okrouhlolistá
        nové pořádky na Švarné Hance



        DOPRAVA

        Jízdní řád IDOS
        Aktuální dopravní info
        Autobus na Lysou horu
        Cyklobus Ova - FM - Bílá - Karlovice - P.Bečva
        Cyklobus NJ - FpR - Soláň - Karlovice - Bílá
        Cyklobus Přerov - Hranice - VM - Bumbálka
        Cyklobus VM - Pustevny - Bumbálka
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Vel. Karlovice
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Nový Hrozenkov
        Cyklobus Vsetín - Liptál - Zlín
        Cyklobus Vsetín - Halenkov - Soláň - Podťaté
        Cyklobus ZL - Lukov - Troják - Bystřice p.H.

 

        UŽITEČNÉ ODKAZY

        Horská služba Beskydy
        Klub Českých Turistů
        Lesy ČR
        ČSOP
        Velké šelmy
        Hlasy ptáků a zvířat
        Atlas hub
        Atlas rostlin
        Geocaching
        Beskydská běžkařská magistrála
        Hostýnská běžkařská magistrála

 

        MAPY

        turistická mapa Beskyd na Mapy.cz
        mapa Beskyd na Google.com
        mapa ČR z roku 1955
        mapa ČR z let 1836-1852
        katastrální mapa ČR
        Google Earth ke stažení
        mapa CHKO Beskydy
        zóny v CHKO Beskydy
        ptačí oblast Beskydy
        ptačí oblast Horní Vsacko
        turistická mapa SR